1760
Zprávy o létání Víta Fučíka zvaného Kudlička v jižních Čechách.
4. června 1783
Bratři Montgolfierové vypustili veřejně první balón. Vzduch v balónu vysokém 12 metrů byl ohříván ohněm ze slámy a vlny. Balón se vznesl do výšky 2000 metrů a za 10 minut uletěl 2 km. Všem horkovzdušným balónům se dnes říká montgolfiéra.
26. srpna 1783
Profesor Charles s bratry Robertsovými vypustil balón plněný vodíkem tzv. charliéru. Balón letěl 42 minut a po přistání byl zničen vesničany, jako ďáblovo dílo.
21. listopadu 1783
První lidskou posádku balónu tvořili lékarník Pilatre de Rozier a markýz d'Arlendes. V montgolfiéře vysoké 26 metrů a průměru 15 metrů letěli 25 minut.
18. března 1784
První montgolfiéra v Čechách byla vypuštěna učencem a cestovatelem Tadeášem Hankou.
7. ledna 1785
Pierre Blanchard a dr. Jeffers přelétli v charliéře kanál La Manche. Balón startoval v Doveru a přistál v Calais.
15. června 1785
Pilatre de Rozier a jeho druh Romain vzlétli v novém typu balónu. Balón byl kombinací vodíkového a horkovzdušného balónu tzv. roziéra. Ve výšce 400 m balón vzplanul a oba vzduchoplanci zahynuli.
14. září 1788
Karel Enslen vypustil v Praze několik balónů ve tvaru figurín.
31. října 1790
Joanne Pierre Blanchard společně s Joachimem ze Šternberku uskutečnili v Praze (Královská obora) první let s posádkou na uzemí Čech
22. října 1797
Francouz Lalande sestrojil padák, jímž seskočil jeho přítel Garnerin z balónu z výše 1000 m
1803
Robertson a Lhöst vzlétli v Hamburku a překonali výšku 7000 m.
1804
J. D. Zacharov vzlétl v Rusku s volným balónem a zkoumal stav ovzduší
19. července 1821
Green přednedl v Londýně první balón plněný svítiplynem. Po svém vynálezci Greenovi se nazývá greeniéra.
9. července 1851
Angličan Coxwell provedl patrně první vyhlídkový let za úplatu, když nabízel pražanům za 60 zl. 1 místo v balónu. Nikdo se však nepřihlásil. Stejně tomu bylo i 13. a 20. července.
1858
První letecký snímek pořídil přítel Julia Verna Gaspard Félix Toutnachon-Nadar.
1. července 1859
Američan John Wisye překonal vzdálenost 1000 km. Startoval ze St. Louis, přistál v Hendersonu. Let trval 20 hodin a 40 minut a překonal celkem 1292 km.
18. října 1863
Nadar odstartoval balón Géant, který unesl 13 cestovatelů. Plánovaný dálkový let se však skonči v bouři po 600 km letu.
1867
Na světové výstavě v Paříži byl představen upoutaný balón o objemu 5000 m3. Balón pracoval jako vyhlídka až pro 25 cestujících najednou.
1870
První vojenské využití balónů. Během pruského obklíčení Paříže se z obleženého města dopravovala pošta, kurýři, politici. Celkem odstarovalo 66 balónů a bylo dopraveno 164 osob, 381 poštovních holubů, 5 psů, a 10675 zásilek.
13. září 1874
Francouz A. Sivel a Henri Beudet vzlétli v Praze. Pod balónem měli upevněnu hrazdu, na která za letu cvičili.
5. října 1874
A. Sivel předváděl v Praze 5 vzájemně spojených balónů s názvy Evropa, Afrika, Amerika, Asie a Austrálie
11. srpna 1877
První vzlet českého pilota v horkovzdušném balonu v Čechách. Byl jím učitel Josef Vydra.
1878
Giffard instaloval na světové výstavě v Paříži upoutaný balón tentokrát o objemu 25 000 m3. Tento 55 m vysoký balón uvezl až 50 cestujících do výšky 500 m. Této atrakce využilo 35 000 diváků.
25. května 1891
Na Jubilejní výstavě v Praze byl představen upoutaný balón Kysibelka a obsahu 2000 m3.
16. června 1891
Balón Kysibelka byl vypuštěn. Bohužel se krátce po startu roztrhl a spadl, čtyřem cestujícím se naštěstí nic nestalo.
červenec až říjen 1891
Na Jubilejní Výstavě v Praze předváděli francouzi Louis Godard a Edouard Surcour dva balóny, jednomístný Godard a čtyřmístný Victor Hugo o objemu 1250 m3. Vzduchoplavci podnikli celkem 35 vzletů. Tato událost byla vrcholem vzduchoplavectví v Čechách.
19. dubna 1892
Byly schváleny stanovy prvního českého leteckého spolku, České společnosti aeronautické.
9. října 1893
Před policejní komisí vzlétli v plynovém balónu pánové František Hůlka a Ferdinand Wandas a získali první tituly "kapitánů vzduchoplavby", což jsou u nás první pilotní půkazy v oboru balónového létání. Na balónu Ressel podnikli celkem 85 vzletů.
18. srpna 1895
František Hůlka dosáhl při letu Praha - Velké Popovice výšky 3600 m. Tento rekord byl překonán až motorovým letadlem.
11. července 1897
Švéd André spolu s Strinbergem a Fraenkelem se pokusili přeletěl Severní pól. Start se uskutečnil na Špicberkách. Vzduchoplavci však zahynuli.
1900
Hrabě Zeppelin letěl nad Bodamským jezerem se vzducholodí tuhé konstrukce.
Rozpadá se Česká společnost aeronautická.
1903
Kamnář Antonín Lipan založil Vzduchoplavecký klub, zakoupil balón a podnikl tři starty.
1905
František Hůlka si pořídil vlastní balón a uskutečnil čtyři lety.
30. května 1905
Z finančních důvodů se rozpadl Vzduchoplavecký klub.
1906
V Paříži se uskutečnili první závody balónů o pohár Gordon Benneta.
1914
Výškový rekord byl 10 500 m a nejdelší překonaná vzdálenost 3052 km.
1926
Amundsen, Ellsworth a Nobile přeletěli severní pól vzducholodí Norge.
1920
N. J. Žukovskij byl dekretem V. I. Lenina jmenován "Otcem ruského letectví".
1968
Křest prvního plynového balónu české výroby v Praze.
1978
Vzlet prvního moderního horkovzdušného balónu v ČR. Balón byl dovezen z Velké Británie a let byl proveden v Táboře.
5.červen 1983
První vzlet horkovzdušného balónu české výroby, který vyšel z dílny Aviatik klubu v Brně u příležitosti dvoustého výročí letu první montgolfiéry.