Brno-Lubě, 1.9.2019

Letenku na let balonem nad Brnem jsem dostala od našich dětí ke kulatým narozeninám.
Moc jsem si přála letět a tudíž radost z dárku byla veliká.

Konečně jsme měli štěstí, počasí přálo a 1.9.2019 nastal vytoužený let.Ráno bylo ještě šero, když se nás sešla na louce za Dolním nádražím v Brně skupinka 10 trochu rozespalých, trochu rozechvělých pasažérů v očekávání příštího. Rosa na trávě dávala tušit, že bude krásný den a my se všichni těšili.Pilot nás nejprve přivítal, seznámil rámcově s průběhem letu a s pomocníkem nafoukli balon. Mezitím se rozednilo. Za malou chvíli jsme už nastupovali do koše a vzlétli. Byla to jedním slovem nádhera. Viděla jsem budovu Hlavního nádraží, kde stále ještě chyběly koleje, areál Výstaviště, letěli jsme nad samotným středem Brna, nad Zelným trhem, oběma radnicemi, Petrov byl z výšky docela maličký, viděli jsme i věže dalších kostelů ve městě, zelenou plochu Moravského náměstí s Úrazovou nemocnicí, Janáčkovým divadlem a kostelem sv. Tomáše. Pak jsme letěli směrem na Královo pole, překvapilo mě,jak jsou domy často stavěné do čtverců s vnitrobloky.  Brno z výšky bylo kouzelné.

Vítr nám foukal tak akorát a balon letěl z Brna směrem na Babí lom. Zkušený plïlot chvíli řídil balon, že jsem si myslela, kdoví jestli snad přistaneme na špičkách stromů? Za chvíli jsme ale nabrali výšku a rozhledna zůstala hluboko pod námi. Pole porostlá nějakou zelenou pícninou byla z výšky jakoby sametová, stromy pod námi vypadaly jako hvězdičky - zelené nebo hnědé. Pod námi jezdila auta, vinuly se silnice, vesničky byly jako poskládané kostky domků v zahrádkách....Za Lipůvkou už začaly hluboké lesy, překvapily mě tam poměrně prudké rokle a mezi nimi lesíky a políčka, - zjistila jsem, že tuto oblast okolo Brna ani moc neznám. Minuli jsme  Lažany, Milonice, Hluboké dvory .... Moc jsem si přála takto letět dál a dál, aby to ještě nekončilo a my letěli alespoň do Kunštátu......Ale bohužel, každá pohádka má svůj konec. Náš pilot naprosto hladce přistál na poli za vesničkou Lubě.A už zbývalo jen poměrně rychlé sbalení balonu, byli jsme všichni pokřtěni ve jménu vzduchu, vody a slunce a dostali křestní list, kde bylo napsáno mé nové jméno - Hana z Lubě.

Byl to kouzelný let a ještě dlouho jsem měla před očima ty nádherné výhledy z balonu, ten krásný pocit, kdy jsme pluli ve výškách jako ptáci......Moc ráda bych si takovýto zážitek znovu zopakovala.