Brno–Ořechov, 28.8.2018

Tak dnes je ten den, poprvé poletím balónem!

Nastává mírná nervozita po obdržení sms s časem a místem odletu. Tedy se opravdu letí!
Po příjezdu do Žabin nám chybí jedna zbloudilá paní, která nemůže najít místo vzletu. Nevadí, než se najde, pozemská skvadra nachystá balón. Pak ještě pár instrukcí a balón jde nahoru.Rychle naskakujeme my, pasažéři, a než jsme se stačili rozhlédnout, už pilot Křižák hlásí: "Vítejte ve vzduchu"...Tak to byla ta lehčí část, říkám si. A už se kochám známými místy Brna. Neletíme rychle, takže mám čas si prohlédnout Výstaviště a už jsme nad Bohunicemi...Za námi vzlétávají další balóny a všichni různě pumpujeme nahoru a dolů snažíc se chytnout nejlepší vítr. Přelet dálnice s nekonečným štrůdlem aut, do toho hlášení o startu letu do Burgasu...A zanedlouho už pilot naviguje pozemní posádku s pravděpodobným místem přistání...Před závěrem jej ještě opravuje, když přelétáme Ořechov těsně vedle kostela...Tak teď to přijde, říkám si. Pilot hlásí to, co každý vidí: "Trochu se nám rozfoukalo, asi 20 km/h, bude to drncat a zřejmě se vyklopíme". No nazdar. Prvních pár drncání nás ještě přehodilo přes horizont, další sklouznutí a teď už to fakt přijde. Náraz větší než jsem čekal, pak nás to překlopilo a mírně potáhlo po poli. Jsem na spodní straně koše a na mě leží paní, co se neudržela. Kolem lítají brýle a cítím ránu do kdysi operovaného kolena, pěkná šlupka...Ale už jsme dole, živí a zdraví...Posbíráme vypadané propriety, pomůžeme zabalit balón, proběhne pokřtění a už jedeme domů silnější o nový zajímavý zážitek...Prostě s heslem: "Zážitky si nekoupíš, ty si musíš prožít!"