Brno–Slavkov, 12.9.2011

Od dětí jsme dostali k svátku pro dvě osoby let balonem. Těšili jsme se, ale 7.9. byl let zrušen vzhledem k nepřiznivému počasí. Den „D“ nadešel 12.9. v 18 hodin posádka připravila balon k letu. Startovali jsme v Pisárkách - a hurá do oblak.

Pod námi se vinula řeka Svratka, jejíž odlesk nám v mírném vánku, posouvající nás vpřed, ukazoval cestu nad historickým jádrem města. Pod námi se rozprostíral hrad Špilberk, katedrála Petrov a ostatní dominanty města. Náhle jsme řeku opustili, jejíž tok se stočil k jihu, aby za Komárovem se spojil s řekou Svitavou a společně tekly na jih do Černého moře. Vítr nás unášel východním směrem, historickým územím slavkovského bojiště až se před námi objevil kopec Žuráň. Pod námi byla kukuřičná pole, kde byly klasy vyrovnány jako šiky napoleonských vojsk. Naproti se skloněnými hlavami stály zástupy slunečnic, jako ruští vojáci očekávající útok francouzských vojsk. Celá scenérie byla ozářena na západě zapadajícím rudým sluncem, zatímco na východě nad Slavkovem vycházela bledá luna zvěstující naše brzké přistání. Přistání nás vrátilo zpět do reálného času, přesto iluze z letu nad napoleonským bojištěm byla dokonalá. >Po přistání jsme absolvovali křest zemí, ohněm a sektem a připili si na zdraví. Dostali jsme pamětní křestní list. Náš pilot se jmenoval Tom z Únanova, dobře si vedl a bezpečně s námi přistál. Na senzační let nezapomeneme.