Letovice–Bezděčí, 13.8.2016

Na balónovém létaní se mi líbí spojení několika faktorů, relativní klid, ticho, symbióza s přírodními živly a svět z nadhledu. 13. 8. 2016 jsem s vámi letěla už podruhé. Poprvé jsem let nad brněnskou přehradou dostala k šedesátinám, a protože jsem nechtěla čekat, až do sedmdesáti udělala jsem si radost tentokrát sama.

Vybrala jsem si let se startem u Letovic.

S kamarádem, který se rozhodl letět také, jsme na letovickém letišti se smíšenými pocity pozorovali přípravu k letu. Máme se těšit nebo bát? Byl totiž stále dost silný vítr, který manipulaci s balonem ztěžoval. Díky profesionálnímu přístupu pilota i jeho pomocníků jsme se bezpečně vznesli a klidným letem se vydali nad pole, lesy, vesničky…

Popisovat let nebudu, je to pro mne spíš emocionální zážitek, který jsem se snažila alespoň částečně zachytit na fotkách.

Při přistávání balonu si přišel na své hlavně kamarád a ostatní techničtěji založení spoluletící. Bylo totiž dost komplikované najít vhodné místo k uložení balonu a tak jsme přistávací  manévrování  absolvovali vícekrát. Nezbývá mi, než obdivovat s jakou přesností byl nakonec balon uložen na bezpečné místo pro pasažéry i balon samotný.

Při zpáteční cestě s pohledem do již setmělé krajiny jsem přemýšlela, kde poletím příště…